HOŘ, OHÝNKU, O MOU DUŠI SE UŽ ČERTI PEROU

V květnu 1753 způsobila sedmnáctiletá Viktorie Veselá osudný požár, jemuž padl za oběť celý Vyškov, biskupské město, "malé, ale krásné", jak ho charakterizoval v polovině 16.století pan Zachariáš z Hradce, majitel Telče - a to je co říct! Biskupské rezidenční sídlo, významná lokalita střední Moravy. Rokem 1753 jeho sláva doslova pohasla zároveň s popelem tragické události. Viktorie Veselá nezpůsobila požár úmyslně (vaření povidel), ale ze msty založila dalších někok ohňů, byla odhalena a odsouzena k trestu smrti upálením. Mimochodem to byl poslední trest smrti tímto způsobem...

Vyškovská tragedie je však pouze kulisou románu. Odehrává se na pozadí nesmírně zajímavé doby v 18.století, na kterou jsou naše dějepisy bohužel velmi skoupé. Proč? - O tom se můžeme jen domnívat, několik odpovědí nabízí i tento román...